Náš první rodinný pes byl zlatý retrívr Blesk z Děkanské zahrady. Dožil se úctyhodných téměř čtrnácti let a ke konci jeho života jsme stáli před rozhodnutím, zda dalším psem bude opět zlaťák nebo bernský salašnický pes; plemeno, které jsme vždy obdivovali. Po návštěvě dnes už kamarádů z Hluboké a seznámení s jejich chovným psem Carmino Berfan bylo rozhodnuto: dalším psem bude berňák a protože jsme se chtěli pokusit o štěňata, bude to holka. Následovala cesta po Carminových potomcích, kteří přišli v té době na svět a v chovatelské stanici Gasima z Chlístova intuitivní výběr štěňátka jménem Arina.
S novým štěnětem dostal náš život další rozměr - nechali jsme se přesvědčit a začali navštěvovat kurzy pro veřejnost v příbramské ZKO. Arina od prvních lekcí udivovala svou ochotou učit se nové věci a rychlostí, s jakou vše chápala. Získala si pověst "pro pamlsek udělá cokoliv". Začali jsme jezdit i na výcvikové tábory berňáků a skládat první jednoduché zkoušky typu ZOP. Po složení všech těchto začátečnických zkoušek jsme stáli před otázkou co dál. Arinu výcvik ohromně bavil (nás už koneckonců také), do kousání se nám moc nechtělo a tak zbyla logická volba: záchranařina. Stali jsme se čekateli Jihočeské záchranné brigády kynologů a pak už věci nabraly spád: při pravidelných soustředěních na výcvikové základně Spáleniště na Šumavě se nám začali věnovat zkušení instruktoři, mohli jsme pozorovat jejich práci při figurování a výcviku, postupně jsme se začlenili do této sehrané party skvělých lidiček. Arina začala skládat zkoušky jako na běžícím pásu, postupně se vypracovala i do reprezentace brigády na závodech a atestech. Do současnosti složila 35 zkoušek z výkonu, včetně vrcholových, vyhrála celostátní přebory v lavinách, sutinách i ve vodě, ve stopách byla stříbrná, v plochách bronzová, byla členkou stříbrného reprezentačního družstva na Mistrovství světa FCI. Za své výkony získala nejvyšší sportovní titul Šampion ve výkonu záchranných psů.
Kromě výcviku jsme s Arinou byli úspěšní i na výstavním poli (i když nás tato činnost baví výrazně méně). Arina na výstavách získala CACIB a celkem 5x CAC. V roce 2010 jsme dosáhli i na titul Český šampion.
Ch. Arina Gasima z Chlístova:
Dařilo se i po chovatelské stránce. V roce 2008 prošla Arina úspěšně bonitací a další rok jsme pro ni vybrali ženicha. Stal se jím Quincey z chovatelské stanice von Wiesmadern, jejímž majitelem je prezident Mezinárodní organizace záchranných psů IRO Dr. Zörner. Jeho psi se vždy vyznačovali zdravím a pracovními vlohami. Na vánoce 2009 se z tohoto spojení narodilo sedm štěňat. A aby v brigádě mohla i panička cvičit svého vlastního psa, vybrala si z vrhu tu nejtemperamentnější a nejhladovější fenku, která doslala jméno Alice (čteme a píšeme to Elis). Také ona začala brzy slavit úspěchy ve výcviku. K dnešnímu dni složila 21 zkoušek z výkonu, vyhrála Pohár ČEZ v Hluboké, dvakrát byla na závodech bronzová. V roce 2013 se dokázala kvalifikovat na Mistrovství republiky záchraných psů, umístila se na 7. místě a zajistila si tak automaticky účast i na mistrovství 2014.
Alice Bona Fornax:
V březnu 2013 prošla také Elis úspěšně bonitací, v září jsme ji pak nakryli psem Gasty od Zlatého Roxe. Gasty má tituly Český šampion i junioršampion, je v záchranářském výcviku, má několik zkoušek z výkonu. Z tohoto spojení se přirozenou cestou narodilo 12 zdravých a velmi životaschopných štěňat. Máme velkou radost, že většina z nich navštěvuje cvičák a mohou se tak rozvíjet jejich vlohy po předcích. Z vrhu jsme si pro další výcvik vybrali fenku Brigitte, postupně by měla převzít úkoly od babičky Ariny.
|